Na to nemáš, nejsi dost dobrá.

Už vám to někdy někdo řekl? Do očí? To asi ne, lidi vám to spíš napíšou na Facebooku. I tak to ale bolí.

Víte co je možná ještě horší, než kdyby nám to někdo řekl/ napsal? Když si to říkáme sami sobě.

Ono to tolik nebolí, ale napáchá to mnohem větší škodu!

Máme to v genech, převzali jsme si to od rodičů, a ti to možná dostali zase od těch svých.

No potěš koště.

Taky si to říkáte? Zní vám v hlavě tyto věty?

  • Tohle si na sebe nemůžu vzít, co by si o mně lidi řekli?
  • Tam nemůžu jet, budou si myslet, že si užívám a nevěnuji se dětem.
  • Tohle nemůžu dát na Facebook, budou si myslet, že se chlubím.
  • Na tohle ještě nemám dost zkušeností.
  • Ještě jsem si nevydělala dost peněz.

Víte co? Možná, že máte pravdu. Ale dost možná se mýlíte.

Na světě jsou lidi, kteří mnohem radši řeší životy těch druhých, než ty své. Ti vás určitě budou hodnotit a ať uděláte cokoliv, nebude to dost dobré. Nebude to stačit. Ale komu?

Na Instagramu jsem našla fotku náhrobku. Bylo na něm vytesáno: “Snažila jsem se žít život tak, aby se všem líbil. Líbil se všem, kromě mně.”

Je to dva roky, co jsem se vydala k lékaři, s podivným úkazem na kůži. Chtěla jsem jen nějakou mast a do léta se toho fleku zbavit.

“Hm, nejsem si jistá, pro jistotu provedeme biopsii a necháme to vyšetřit na histologii. Objednejte si termín na tomto čísle.” Dostala jsem pokyn od lékařky na kožním.

No, to nechcete slyšet. Hlava pracuje na plné otáčky skoro stejně nahlas jako harddisk.

Po biopsii, možná i chvilku před, jsem si prožila pár bezesných nocí. No jasně, že jsem to hledala na Googlu. (A už to nikdy neudělám.)

Přemýšlela jsem o tom, jestli uvidím svoje děti vyrůst. Jestli se někdy stihnu vdát.

Stihnu si splnit sny? A které by to měly být??

“Na co pořád čekám?”

  • Až budu dost stará na to, abych,……
  • Až budu dost vydělávat…
  • Až mi někdo řekne, že už jsem dost dobrá….
  • Až budou děti dost velké na to…..

Kecy, výmluvy, zbytečné obavy, strach, nedůvěra sama v sebe.

Byla dobrá, ale bála se to říct nahlas, aby si nemysleli, že je namyšlená. – To by bylo na mém náhrobku, kdyby to měl vytesat můj život z nadhledu.

Až tady jednou nebudem, stejně si o nás lidi budou myslet svoje, v tom dobrým i v tom špatným.

Víte co? Už nám to bude jedno. Vážně. Viděla jsem jak pohřebák zavírá mýho tátu do gumovýho pytle. Bylo mu to jedno. Už tam nebyl.

Tak se tím netrapte. Jste dost dobří. Možná selžete, ale jděte to aspoň zkusit. A když to nevyjde, poučte se z toho a jděte dál. Udělejte to líp a pochvalte se. Máte na to.

P.S. Jsem v pořádku, Google tu diagnózu jako vždycky dost přehnal. Histologie dopadla dobře. Budu zdravá a můžu si splnit svoje sny. Bez pochybností, bez výmluv. Udělejte to taky tak.

Děkuji, že jste mě četli.

Víš, jakou děláš chybu při přípravě nehtů?

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.